![]() |
Ahojky, jmenuju se Bertík a stále o sobě tvrdím, že jsem malej tricolorní čertík :-))) . i když je už ze mě velkej kluk. To víte, oslavil jsem už své třetí narozeniny, takže bylo mejdlo. |
Tenkrát jsme spolu měli menší debatku na téma "Co takhle další štěňátko?", což mi bylo sděleno jen tak mezi řeči, že až mi jako budou tak ty dva roky, tak by mi mohli pořídit brášku nebo sestřičku. Na to jsem reagoval velmi jednoduše a zcela jasně, protočil jsem oči v sloup, čímž jsem paničku vážně pobavil. Prý jsem vypadal, jako kdyby mě to vyděsilo, že bych se snad s někým dalším měl dělit o mé páníčky. No řekněte sami, kdo by se dobrovolně dělil |
|
|
No a je to tady, nejprve přijel jen na víkend (to bylo tuším 21.ledna 2006), hrabal se mi v misce, kradl mi hračky, pletl se mi při mé oblíbené hře s míčky... drzoun jeden, dral se na mé místečko v postýlce, kde obvykle spinkám s paničkou i můj pelíšek se nestyděl otestovat... ale na druhou stranu byl to dobrej parťák na hraní... zuřivě jsme spolu lítali z pokoje do pokoje jako dvě torpéda, kousali se, tahali se za ouška a za ocásky, vymýšleli jsme nejrůznější finty, jak toho druhého dostat na lopatky... no zkrátka úplně jsem omládl a páníčkové nás s radostí pozorovali, jak spolu blbnem, a pak se najednou zas z mého života vypařil... |
... no ale neuběhlo ani pár dní, a to mrně bylo zpátky a moje představa o jedináčkovi, kterému páníčkové věnují veškerou svoji pozornost od jídla až po moje oblíbené hry vzala definitivně za své. Přiznávám bez mučení, že jsem byl na začátku docela uražen, ale bráchu bych už stejně nevyměnil. Ve dvou se dá totiž zažít více legrace... jo abych nezapomněl, slyší na jméno Pepuša. Takže místo jednoho jsme dva tricolorní čertíci :-))) |
|
![]() |
A jak to vypadá nyní... na prochajdách spolu dovádíme, společně si hrajeme na průzkumníky, co objeví jeden, musí zákonitě prozkoumat i ten druhej... No a já občas mladšího brášku tahám za vodítko, aby si hrál jenom se mnou... pro neználky... Pepuša v aleji a na louce běhá s takovým malým vodítkem... a já ho občas čapnu a snažím se ho vychovávat |
Mno, myslím, že je čas na menší aktualizačku :D Máme rok 2007 a my sme kupodivu už tři ... to zíráte co?! Pepušáka už dávno netahám za vodítko, stopičky se o de mě moc učit nechtěl, on je spíš na ty piškotky a od svého hlavního píškotku se vzdalí jen na takovou vzdálenost, aby mohl co nejrychleji natankovat :D ... je to takovej trošku zvlástní bíglík, děsně mazlivej a jako jedinej stále nepochopil, že do postýlky může až po zhasnutí lampičky :D ... Prostě Pepííííí :D ... někdy si z něj děláme srandu, že je to maskovanej blonďák. Ale pššššššššt, to mu neříkejte ;-) Na vejletíky jezdíme pořád, ale už raději jen s partou lidiček, se kterýma si prostě rozumíme nejvíc, a to s Mikeyho andílky a Martyho smečkou. Milujeme akce v Jíčiněvsi u naší velké rodiny Beagleteamu, odkud je náš Pepušák :) ... tam prostě není nouze o bohatej programek a bezva partu lídiček. Super sou také naše víkendové PPBG akcičky, my se pořádně vyblbnem a páníci se předvedou vopravdu vždy dokonale :D |
|
|
A protože k naší dokonalosti nám pořad něco chybělo, tak nám do našeho života vtrhlo "klidné" blonďaté štěnátko Zípíček neboli ofikl Joshua z Brány Krušnohoří. Narozdíl od svého taťky Bazzíka je to trošku akčnější zvířátko, stejně podezíram Pepušáka, že ho převychoval k obrazu svému a sám teďka předstírá, jak se děsně z klidnil :D ...Ale ještě trochu k Zipíčkovi, ten blonďák má prostě energie na rozdávání... na vejletíkách pořád provokuje Pepušáka, kouše ho do oušek, dělá na něj nálety a tahá za ocásek, Korálka rád pro změnu protáhne různejma kalužema a blátem...prostě jednoduše řečeno má rád psí společnost :) a ten jeho štěkot, když chce něco, co má ten druhej. To pak vypadá jak kdyby někoho na nože brali :D ... má pry po babičce, ta se pyšní podobným hláskem ;-) ... a abych nezapomněl dali sme se na agilitky, takže z nás sou i hopsalové a v létě jedem na agi tábor, takže v Českých Budějovicích něco zažijou. Toť zažím vše ;-) ... My zas napíšem :)
|