Historie | Použití | Vzhled | Držení | Povaha | Hlas | Fyzické potřeby | Duševní potřeby

A teď já

Popis Beagle standardu

Historie

První, i když trochu spornou zmínku o beaglech nacházíme v literatuře již ve druhé polovině patnáctého století. Třebaže se knihy zmiňují o beaglech již několik set let a popisy beaglů občas nacházíme v historické literatuře, větší množství zpráv o nich se objevuje až na počátku devatenáctého století. Z této doby pocházejí také takzvaní trpasličí beaglové (nebo-li Elizabetini), kteří byli údajně mnohem menší než jak je popisuje dnešní standart. Možná se proto ještě dnes některé knihy mylně zmiňují o tom, že existuje beagle ve dvou velikostech. (Beagla ve dvou velikostních variantách připouští americký standart plemene, který na rozdíl od anglického standartu, který převzala FCI, uvádí v USA velmi populárního "ppoket" beagla - s horní hranicí kohoutkové výšky 13 palců). Vzhled beagla, jak ho dnes známe, se vyvinul v polovině devatenáctého století v loveckých smečkách chovaných ve Velké Británii. Tam se také formoval jednoznačný popis plemene, který nám umožňuje setkávat se s beaglem v jeho dnešní podobě.

Použití

Beagle patří ke skupině takzvaných "hounds". To jsou psi, kteří loví na stopě - v případě beagla je to stopa zajíce. Tradiční oblastí nasazení beaglů je lov ve smečkách. Beaglové se pohybují ve větších nebo menších skupinách na stopě zajíce a "hrají". Zvuk, který psi na stopě vydávají, se podobá štěkotu a ostatním členům smečky říká: "Ještě jsem na stopě!" Zmíněný lov ve smečkách se ve Velké Británii provozuje ještě dnes, v okolních státech je však již od konce druhé světové války zakázán. Beagle má vynikající čich a proto se u nás používá především na pobarvené stopě (myslivecký výraz pro dosled postřelené spárkaté zvěře). Existují však i beaglové s kompletním výcvikem, kteří pracují v každodenní myslivecké praxi.

Vzhled

Beagle je neustále dobře naladěn a připraven se pustit do každého žertu. Jeho hlavním určením byl lov, práce na stopě zajíce. Je to velmi sebevědomý pes se spoustou vitality a vyrovnanou povahou. Agrese je pro něj neznámým pojmem a je u něj také naprosto nežádoucí. Má pevné kompaktní tělo se silnými kostmi. Dorůstá kohoutkové výšky mezi 33 a 40 cm. Má hlavu s výraznými obrysy, přiměřeně dlouhou tlamou, tmavým okem a široce zavěšenými slechy. K jeho přitažlivosti přispívá podstatnou měrou jeho přátelský a mírný výraz. Elegantní linie jeho krku mu umožňují neúnavně sledovat stopu zvěře. Hrudní koš je dobře klenutý a dosahuje až k loktům. Bedra jsou silná a pevná. Ocas nese vždy vzhůru, špička ocasu je bílá. Beagle má krátkou hustou srst. Povoleny jsou všechny barvy s výjimkou játrově hnědé. Nejčastěji vidíme trojbarevné nebo dvoubarevné beagly

Držení

Beagle je velmi příjemný společník, který kolem sebe neustále šíří dobrou náladu. Je absolutně neagresivní, a proto je ideálním rodinným psem. Beagle se v rodině cítí jako ve smečce. Díky jeho praktické velikosti a krátké srsti ho můžeme dobře chovat i v bytě. Držet ho samotného v kotci je pro velmi společenského beagla něčím naprosto nemyslitelným. Beagle je velmi ostražitý, ale rozhodně to není hlídací pes, protože mu pro tyto účely chybí dostatečná ostrost. Vetřelce by hlasitě ohlásil, ovšem jakmile by se vetřelec dostal až do domu, pravděpodobně by ho také velmi přátelský přivítal. Beagle je však nejen ideálním rodinným psem, ale je také čistokrevným loveckým plemenem. Ten, kdo se vážně o beagly zajímá, by na to neměl nikdy zapomínat. Kromě svého dobře vyjádřeného loveckého pudu je vysloveně tvrdohlavý. Potřebuje zejména důslednou výchovu, což však rozhodně nesmíme zaměňovat s tvrdostí. Důležitá je jen důslednost. "Nesmíš!" znamená "Nesmíš!", a rozhodně ne "Možná můžeš!". Další charakteristickou vlastností beagla je jeho nenasytnost. Beagle má vždy hlad, nikdy nemá dost. Někdy by se nám mohlo zdát, že jdeme na procházku s živým vysavačem. Každý beagle je vyhraněná osobnost se svými libůstkami a rozmary. Rozhodně není žádnou loutkou, kterou by vodil vůdce smečky, ale má vlastní charakter. Nejen proto se beagle stal předlohou pro kreslenou figurku Snoopyho. Beagle je pro jednoho vysněným psem, ale pro jiného tvrdohlavým ňoumou. Lze ho snadno vycvičit, čemuž ovšem řada lidí nechce věřit. Můžeme ho cvičit pro jeho původní určení jako loveckého psa, nebo pro rychle se rozvíjející turnajový sport. Jeho použití jako loveckého psa není bohužel příliš rozšířeno. V myslivecké praxi se stále ještě více používají klasická lovecká plemena. Doufejme, že v příštích letech naleznou beaglové větší oblibu i u našich myslivců. Jeho vynikající čich uvedl při různých mysliveckých zkouškách v úžas řadu diváků, kteří toto plemeno neznali. Takový agilní a silný pes, jakým beagle bezesporu je, je nepopiratelně vhodný také pro všechny typy kynologických sportů. Beagle potřebuje činnost a spoustu pohybu, což je ideální pole působnosti také pro jeho majitele. Tím se dostáváme k výběhu. Rozhodně nestačí beaglovi nabídnout seběvětší zahradu. Denně potřebuje plynulou procházku nejméně na hodinu a půl až dvě hodiny. Dospělý beagle je schopen (a dokonce by měl) běhat plynulým klusem při kole. Budete překvapeni, jak vytrvalý pes to je. Nepatří ostatně do skupiny honičů nadarmo.

Povaha

Všichni beaglové jsou ještě i dnes svým charakterem věrni své minulosti smečkového psa. Zvířata žijící ve smečkách nebo ve větších sociálně uspořádaných skupinách a musí přísnou hierarchickou strukturu nejen uznávat, ale také ji přímo potřebují pro své duševní zdraví. Silná orientace na sociální uspořádání je zároveň základem mimořádné způsobilosti tohoto plemene k úloze rodinného psa a často bezmezné náklonnosti k dětem. Proto také samotný beagle držený převážně v kotci, nejen že nemůže rozvinout své mimořádné vlastnosti, ale také sám psychicky strádá. Je vděčný za každý přírůstek do smečky a většinou nahlas projevuje svou radost z návštěvy. Také lupiče bude považovat za návštěvu, i když je v domě poprvé. To však neznamená, že beagle není ostražitý. Nezastane sice více, než že vše oznámí štěkotem, ale podle štěkání beagla si člověk většinou představí mnohem většího psa. Stejně jako jeho přátelskost k lidem, je pro ně typická snášenlivost se psy jiných plemen. Agresivní beagly, ať již k lidem nebo ke zvířatům, můžeme spolehlivě označit jako netypické, někdy jako povahově slabé. To druhé platí tehdy, když je naprosto jisté, že kousavost, pocházející skoro vždy z bázlivosti, není způsobena špatným zacházením, chybějící důslednou výchovou nebo závažnými chybami při výchově štěněte. Beagle zůstává až do vysokého věku stále přátelský a neodmítne pomazlení. Ovšem stojí za povšimnutí, že přemíra pozornosti, kterou občas svému psovi věnují osamělí majitelé nebo rodiny s více dětmi, psíkovi často projevy náklonnosti znechutí. Spolehlivé a trvalé vazby psa na člověka dosáhneme tehdy, když mu dopřejeme přirozenou kombinaci důsledné přísnosti a citlivé, láskyplné pozornosti. Neboť i v přirozených podmínkách, ve volně žijících smečkách, je vše promícháno: drsné, nelítostné boje o objasnění hierarchie a prosazení nadřazené pozice stejně jako projevy náklonnosti bez ohledu na jakoukoliv hierarchii. Beaglové se snadno zařadí do rodiny a mají dobrý cit pro hierarchické uspořádání. Takže znalec by často mohl po několika pozorováních psa v jeho rodině říct mnoho o vnitřní struktuře rodiny. Jde to až tak daleko, že se určitě nikdy nedočkáte toho, že by se normálně vychovaný pes objevil při rodinné hádce - počká si někde stranou, dokud nebude vzduch zase čistý. Beagle je značně samostatný. A to proto, že na lovu jediný pes tohoto plemene, navzdory mnoha nástrahám, musí svou náročnou práci úspěšně dovést do konce, spolehajíc jen sám na sebe. Občas přejeme našemu plemeni o trochu méně vytrvalosti - a to zejména tehdy, když se obrátí proti našemu záměru. Proto je radno, hned při první příležitosti, beaglovi důrazně vyjasnit, co je dovoleno a co nikoliv - jinak je zapotřebí sto a více poučení, která majitele i psa stojí čas a nervy. Přesto se beagle učí snadno a rychle. Zvědavost, zájem poznávat nové, je spolehlivým znamením bystrého rozumu a snad i inteligence. Tak by mohl beagle absolvovat výcvik hlídacího psa, kromě zásahu proti člověku. Dokonalého hlídače z něj nikdy neuděláme, přece jen mu chybí ta pravá svědomitost, zvláště když ho zláká stopa zvěře. Jeho minulost loveckého psa, o níž bychom rádi věřili, že není bez budoucnosti, formovala také vitalitu beagla. Dobře vyvinutý, zdravý beagle je projevem síly. Má plné právo vyžadovat svou minimálně dvouhodinovou denní vycházku a příležitostné hry s psími kamarády. Ovšem nejraději si hraje s beagly, i když jinak není žádný "rasista". Při takovéto chuti k pohybu není divu, že štěňata beagla nebo mladí psi se rádi zaměstnají jakýmikoliv rošťárnami, a sotva jsou s jednou taškařinou u konce, hned chystají další. Ale mějte trpělivost! Také váš pes jednou vyroste a ještě mnoho let bude dobře vychovaným a způsobným psem. Pak si zase budete přát znovu zpět mladého, rozpustilého a ve své nevinné bezprostřednosti přece přítulného pejska. A pak si snad pořídíte druhého, mladého beagla. Vyrovnanost je jedna ze základních podmínek soužití. Beagle, smečkový pes, ji má od přírody. Je vždy přátelský, trpělivý, citlivý a skromný. Že tohle jsou neocenitelné vlastnosti přítele pro celý život, Vám může potvrdit každý majitel psa. Příznivci beaglů jsou stále vyrovnaní, přátelští a aktivní. Jako jejich pes. Ještě v jednom jsou beaglové nespolehliví. Vždy, když se jedná o poživatelné věci. Motto: "Když to nesežeru já, tak to jistě hned sežere někdo jiný!" již přivedlo nemálo beaglů k nehlídanému prostřenému stolu, aby se postarali o nestřežený salám, máslo a sýr. Ale i to lze s 99ti procentní jistotou odnaučit. Beagle je sice smělý, ale nikoliv útočný. Sama ostrost na zvěř se nedá zaměnit s pouhou agresivitou. Agresivita vede při držení více psů ve smečkách vždy ke ztrátám, protože nemocní a slabí psi jsou napadáni a likvidováni, toho jsou však majitelé smeček beaglů ušetřeni. I když mám beagla, který nebojácně útočí na kočky a kuny a v těchto bojích si vede úspěšně, užitkovou zvěř napadne toto plemeno podle mého pozorování jen tehdy, loví-li společně několik psů. Ale původní založení loveckého psa může být výchovou natolik ovlivněno, že i zde se setkáme s odchylkami. Ale beagle není vhodný jako ostrý hlídací pes. Vedle loveckého využití, může být nesmírně citlivý nos našeho plemene k užitku i jinak. Cvičí-li se již s mladým psem, není těžké naučit beagla sledovat lidskou stopu. Stopa "páníčka" je nejlákavější. Beaglové by dokázali najít a držet lidskou stopu hodiny starou, stejně jako smečky bloodhoundů. Německá policie, stejně jako švýcarští celníci, nasazují již léta úspěšně, následujících příkladů amerických úřadů, beagly jako služební psy k pátrání po výbušninách, střelivu a součástích zbraní stejně jako k vyhledávání narkotik. Jsou malí a obratní, náramně pracovití a díky svému citlivému čichu velmi úspěšní. Lidé v jejich blízkosti, kteří jsou "prohledáváni", nepociťují žádný strach ze služebního psa, průběh celního odbavení tak není narušen. Reálně ovšem tato možnost využití, vzhledem k rostoucímu významu beagla jako domácího a rodinného psa, zůstává v pozadí, stejně jako jeho lovecké využití na kontinentě. Souhrnně se dá říci, že beagle je nesmírně učenlivý a pracovitý pes, který se dá za pomoci pochvaly a pamlsku naučit téměř všemu, co odpovídá jeho fyzických schopnostem. Zde se projeví, je-li správně veden, jeho přímo úžasná pracovní horlivost, která si občas v ničem nezadá s náruživostí na stopě zajíce.

Hlas

Hlas beagla je ve srovnání s jinými stejně velkými plemeny výraznější. Příčinou je jeho smečkový původ. Po svých, bloodhoundu podobných předcích, zdědilo naše plemeno silný, hluboký, často jako zvon znějící hlas. Tento téměř jistě zazní, stejně jako před staletími, jakmile se naši psi dostanou na stopu. Majitelé smeček brzy vedle sladění loveckých schopností členů smečky začali seskupovat psy podle jejich hlasu s cílem dosažení harmonického "vyzvánění". Anglický pojem "hound music" má v sobě něco z radosti, kterou milovníci plemene pociťují při zaznění vícehlasého, stále znovu stejně vzrušujícího štěkání smečky psů. Beagle používá svůj hlas rád. Je mimořádně snadné naučit ho štěkat na povel, zejména při použití pamlsku. Bude-li k tomu povzbuzován, bude neobyčejně spolehlivě hlásit jako hlídací pes, jen co dospěje a získá sebedůvěru, čili přibližně kolem jednoho roku.

Fyzické potřeby

Dvě věci spolu jak u lidí, tak u psů souvisí - výkon a výživa. Jsou-li ve správně vyváženém poměru, jsou lidé i psi fyzicky zdraví a fit. Beaglové - dá se přirovnat ke zděděným a získaným sklonům lidí - jsou psi, kteří dobře a rádi žerou. A rádi až přespříliš. To se neprojeví u jednoho v rodině žijícího beagla, ale u více společně žijících psů, u kterých se stupňuje konkurenční tlak a dobrý apetit se mění ve žravost. Krmnou dávku je třeba regulovat. Beagle musí mít na žebrech právě tolik, aby žebra, když se člověk podívá na psa v ostrém úhlu ze strany, nebyla zřetelná. S takovou ideální postavou zůstane váš beagle zdravý a bude vám ještě dlouho dělat společnost. Ovšem i uvnitř plemene existují sklony k různým typům stavby těla - svalnatí atleti se silnými kostmi, silnější beaglové se slabšími kostmi a beaglové štíhlí a šlachovití se všemi jejich kombinacemi. Existují také rozdíly v charakterech i v pohybu. Žádaný typ beagla je někde uprostřed. Vyhlíží-li váš pes jinak, pak musíme podle toho správně vyladit pohyb a přísun energie. V každém případě jsou zde míra od oka a zkušenost tou nejlepší pomocí, jak přizpůsobit doporučované základní krmné dávky. Mezi fenečkou s 33 cm v kohoutku, která může vážit nějakých 11 kg a 41 cm atletickým psem, který má dobrých 17 kg je vždy mnoho možností. Pohyb jako prostředek, jak se zbavit nadváhy, by měl být v takovém množství, jak je jen možné. Nejvíce pohybu má samozřejmě ten beagle, který žije ve smečce nebo ve velké rodině s jinými beagly. Není nic lepšího než hry na schovávanou, tahanice a přátelské rvačky. Je ale důležité, aby si kdykoliv mohl pes klidně odpočinout nebo si zdřímnout. To platí obzvláště pro mladé. Toto pravidlo platí i pro samostatně drženého psa. Volný pohyb, hry s jinými psy, kratší vzdálenosti v klusu (u dospělých plně vyvinutých psů i při kole), plavání, aportování jsou aktivity, které, jsou-li vhodně kombinovány, udrží vašeho psa při dobrém zdraví. A také vás, budete-li na zdravém vzduchu. Vezmete-li s sebou na výlet dospělého, dobře trénovaného beagla, se asi po 90 minutách chůze tak nanejvýš dobře rozehřeje. Beaglové do jednoho roku, kteří jsou vydatně krmeni, potřebují ovšem víc přestávek, aby se mohli správně vyvíjet. Musí si častěji odpočinout a prospat se.

Duševní potřeby

Každý beagle, nevyrůstal-li zrovna v kotci bez kontaktu s člověkem nebo pokud nemusel žít osaměle během vtiskávací fáze, je bystrý, zvídavý a inteligentní. Bude-li mu umožněno poznat ze světa co nejvíce, poroste z něj chytrý, života znalý pes. To neznamená, že mu jednou ročně dopřejeme výlet, ale že mu umožníte pokud možno celodenně se podílet na vašem životě. Váš pes by vás měl doprovázet jako člen rodiny, nejen při nákupních pochůzkách, ale i při návštěvách, cestování a jiných příležitostech. Máte-li vašeho psa dobře vychovaného, získáte takto dokonce nové příznivce plemene. Ve volné přírodě byste měli volně pouštět jen absolutně poslušného beagla. Je ovšem žádoucí, aby si všechno, co ho zajímá, mohl očmuchat a prozkoumat, zkrátka zažít. Právě mnohotvárnost prožitých a tím osvojených pojmů dělá z nerozvážného, neposedného štěněte chytrého a přívětivého psa, se kterým vás všude rádi uvítají. Výchova uspokojuje také duševní potřeby. Vnáší do života psa hierarchické uspořádání. Jeho instinkty ho vyžadují, neboť pevné sociální uspořádání upevňuje také sebevědomí jednotlivce. Psi, kterým není přiděleno jimi samými přirozeně vycítěné uspořádání jejich světa, ani zařazením do skupiny psů ani výchovou, si to často kompenzují tím, že se nadřazují svému majiteli či majitelce. Nenechte to dojít až tak daleko, neboť pak není snadné propracovat se z podřízené pozice opět k vedení. A když se to nepodaří, je pak většinou jediným řešením vzdát se vašeho psa, což vás, upřímně řečeno, v očích mnoha pejskařů odepíše jako dalšího možného majitele psa. Závěrem budiž řečeno, že dobré vychování není jednou provždy vštěpenou a tím trvalou vlastností vašeho psa.. Musí být čas od času opakováním zažíváno v paměti, prohlubováno a upevňováno. Duševní potřeby vašeho beagla jsou větší, než můžete předpokládat při povrchním pozorování. Psi mají například jedinečnou schopnost rozpoznat psychické rozpoložení spolu s nimi žijících lidí. Trpí s vámi při špatné náladě a nezřídka projevují svou účast nebývalou přítulností. Pochopíte také, že tak emocionální tvor potřebuje stálou, chápavou pozornost, aby duševně nestrádal, i když lze u jednotlivých psů pozorovat zřetelné rozdíly v množství vyžadované náklonnosti. Pro beagla jako družného smečkového psa je společnost člověka základní potřebou. Kdo by musel nechat svého psa samotného více než čtyři až pět hodin denně, se projeví jako nejlepší přítel psů, nepořídí-li si psa vůbec. Pro beagla nemohou být rodina nebo okruh přátel nikdy dost velké. Rozhodně bude každého nově příchozího považovat za milého člověka. To mu dá znát přátelským zaštěkáním. Znelíbí-li se návštěvník po nějaké době mým psům, brzy jim dám za pravdu. Ale dosavadní společenský život nemusíte kvůli beaglovi omezovat. Nemyslím si, že budete-li si s vaším psem povídat, obdržíte nějakou odpověď. Ale brzy váš pes podle intonace a vašeho vlastního chování u často se opakujících otázek pozná, o co asi jde. Na moji vyzývavou otázku: "Dali byste si teď maso a kosti?" odpovídají mí beaglové vždy jednoznačně ohlušujícím žadonivým štěkotem. Komunikací věnujeme psovi pozornost a dáváme mu najevo svou náladu. Jedno je jisté, i když je to snad jen hrané, zdají se být psi daleko lepšími posluchači než lidé. Nemůžete psovi udělat nic horšího, než že se na něj budete delší dobu zlobit. Proto ho brzy po pokárání přivolejte zase k sobě a ujistěte ho, že ho máte zase rádi - takováto událost může proměnit dokonce i starého psa v radostně dovádějícího tvora. Právě tak jako potrava a pohyb ve správném poměru zaručují zdraví a dobrou kondici, tak správně vyvážená kombinace důsledné přísnosti a láskyplné pozornosti zaručuje trvalý partnerský vztah mezi člověkem a psem.

Když se podíváte na mě musíte uznat, že i přes to že nejsem "papírák" vypadám jako vystřižený ze standardu. Nemyslíte :-)))??