Pepušák: Po desáté hodině jsme se vydali směr Děčín, protože jsme tam měli srazíka s pořadatelkou bíglího setkání Olčou a jejím bíglíkem Charliem, která uspořádala vejletík na rozhlednu Velký Chlum. Dorazili sme trošku později než sme předpokládali, ale v Ústí nás zdržela dvacetiminutová kolona kvůli opravě nějaké silnice a v Děčíně jsme zas pro změnu bloudili kvůli nějakým objížďkám, ale nebyli sme jediní, tak to nás trochu uklidnilo :-))) ... Na úvod každej bíglík obdržel balíček mňaminek a pak už sem mohlo vyrazit na vejletík. Zipíček byl jediněj bikolorek, jinak to byl samej trikolorní kožíšek :-))) ... a bylo nás tuším kolem patnácti kousků a i těch dvounožců tam bylo docela dost :-))) ... jen co sme se dostali na louku, taxe to tam všechno rozběhalo, teda až na toho našeho bráchu Bertíka, ten prostě si šel zas po svém, prozkoumávat pod dohledem páníka zdejší terén :-))) ... Zipík byl zas taková ta lesní žínka, prostě poletoval sem a tam a hlavně kontroloval, kde je panička a vždy poznal, že dostávám mňamu, protože byl hned taky u pamlskovníčku tedy paničky :-))) ... Jak von to jen dělá, má snad ňákej detektor. Cesta vedla tak různě převážně do mírného kopečka, Bertík rád zkoumal terén kolem cesty a některí bíglici ho moooc rádi následovali :-))) ... ale vždy se pěkně všichni vraceli. Při procházení jedné vesničky se k nám přidal jakysi místní vlčák, byl sice hodnej, ale doprovázet nás až na rozhlednu nemusel, takže jeden páník se obětoval a doprovodil ho zas zpět do nějaké te zahrádky :-))) ... rozhlednu sme si prohlédli detajlne, byl by z ní krásnej výhled, ale to by nesměla bejt taková mlha, takže sme udělali jakousi společnou a vyzazili sme zas na cestu. Někteří nasadili velmi rychle tempo, ale my sme zůstali trošku vzadu společně s Olčou, jejím Charliem a Martinou a její Bigginkou. Olča totiž vytáhla takovej velmi zajímavej míček, a to prostě pro mě a i moje bráchy bylo něco. Sme zapomněli, že sme na vejletě a prostě sme všichni lítali za míčkem, bylo to moooc prima a vydrželo nám to hooodně dlouho, až to paničku překvapilo. Každá sranda ale jednou končí, míček se schoval, takže sme zas pěkně ťapkali do cíle :))) ... Děkujeme za moc přijemný vejletík a budeme se zas těšit někdy přístě ;-)

Po vejletíku nás čekala ještě návštěvička v Litoměřicích u paničky mamky, kde si dvounožci dávali pěkně do nosánku řízeček a bramborovou kašičku, zatímco my sme se labužnicky rozvalili na pohovku :-)))

FOTKY Z VEJLETU

(trocha jich bude, ale foceni v tomhle poča není žádná sláva)