Zipík: A máme tu další sobotku ve znamení vejletíku s tlupou bíglošů, a to ve složení naše smečka, holky z Vršovic bez Majka, kterej měl předváděčku flyballu, Holky z Bolky a můj bráchanec Tercís, taky pěkný torpédko ... a jak říká teta Pája, to nejsou štěňata, to sou náci roboti :-))) .... a moje panička dodává, že na spešl pohon :-))) ... ale ten bráchanec a sestřenka prostě litali furt sem a tam, poštuchovali se, dělali kotrmlelce a různé nálety. Občas se k jejim hrátkám připojil nějakej ten dospělák. Pepí např. chtěl Tercísovi ukrást klacík, ale špunt se nedal a statečně si ho bránil. Pašáááák :) ...A Žaža vždy mezi ně nadšeně skočila, ona je prostě taky takové neustálé hrací štěňátko :-))) ...dnešní vejletík byl ale plnej i lákavejch stopiček, to že Bertík byl neustále x metrů vepředu nikoho moc nepřekvapí, v jednu chvíli skončil jednoduše na voditkovém režimu, protože to začali tak trošku plašit všichni s nosánkama u země, a taky ta cestička tomu odpovídala, uzounká s hustým porostem stromků, takže proč o riskovat, jen mrňata si pobíhala vesele sem a tam. Tak Bertík šel s paničkou a nás si vzal páník, docela sou vychytralí, protože zrovna nás i čekal nějakej ten vejšlap do kopečka, takže se jim to hodilo nás mít na špagátku. Pak už nás ale zase čekala široká cesta, takže sme od vodítkového režimu upustili a zas byla volná zábavička. Došli sme se podívat na tu HUSU, tam proběhlo hromadné foceníčko, které bylo trochu v režii anarchie, uvidíte sami, každej prostě koukáme jinááám, to je toho :-))) ... a pokračovali sme pěkně dál ve vejletování, paničce se zdálo, že určitej kus cesty ji něco říká, že tu kdysi byla, akorát to byla trochu jiná trasa, částečně stejná :-)) ... A aby to nebylo tak jednotvárné, tak teta Tessa se rozhodla, že si trošku prozkoumá, jak to vypadá hlouběji v lese a vyrazila s takovým krásným jekotem ;-) ...za ní panička Martina se synátorem a Mínou, my sme v rychlosti pochytali pejsky a Honzik se přidal k pátrací skupince, stejně jako Kuba s Tercískem, a za chvilku byli zas všichni zpět, teta Tessa paničku šetří a vrátila se během chvilky, prý ten jelen byl moooc velikej, a Tessa má radši zajíčky. NO takže sme si zas vysloužili všici vodítkovej režim, po nějakém tom kusu nám byla opět dána důvěra :-))) ... a asi tak dva kilásky před koncem zas varoval nás páník nebo teta Pája, že je tam srnka, takže zas proběhlo vodítkování :-))) my sme to teda nestihli ani postřehnout, že tam náké zvířátko je, až o kousek dááál sme čumáčkama rejdili. Ale za chvilinku nás čekal sešup z kopečka dolů a objevili sme se zas na polní cestě, a to už to bylo kousek k autíku, tam páník zjistil nemilé překvapení, že si někdo zřejmě pohrál s otvíráním od kufru, protože tam chyběla taková gumová krytka, v cestování to teda nebránilo, takže sme se rozloučili s Holkama z Bolky a bráchancem Tercískem a jeli sme na granulky. Vejletík byl báječnej, moooc se nám to líbilo, obzvlášť když nám delají společnost prima lidi a bíglici. Tak zas přístě se budeme těšit na nějaké to společné vejletování.

FOTKY