8.5. - Teplické skály

Poté co jsme kolem třetí hodiny odpoledne dorazili do našeho penzionku Ubytovaní ve mlýně, jsme si udělali vejletík do Teplických skal, protože by byla škoda toho slunečného počasí nevyužít a navíc po déle než dvou hodinách v autě jsme si potřebovali trochu zrelaxovat na čerstvém vzduchu :-) ... u vchodu jsme obdrželi mapku s podrobným popisem okruhu plus mapku náhradního okruhu, protože v tomto období samička ohroženého sokola stěhovavého očekává mláďatka, bylo okolí Chrámových stěn, kde hnízdí, uzavřeno, aby nebyla rušena ;-) ... takže sme se tomut úseku vyhnuli, ale i tak jsme se kochali užasnýma skalníma útvarama, občas sme měli trošku problém rozeznat, cože podle popisku v tom či daném útvaru máme spatřit za podobu :-))) ... Kluci vesele pobíhali sem a tam, občas si vyskočili na nějakej ten balvan a Zipo si našel opravdu "bezva" zábavu, a to hledání lidských výkalů. A že jich bylo požehnaně, ale ne vždy se mu zadařilo svou misi úspěšně dotáhnout do konce :-))) ... Z vejletíku sme se vrátili asi kolem půl osmé a začali sme si chystat grilovaníčko, přidali se k nám i domácí. Kluci mezitím vesele řádili na zahrádce, vzájemně se vyzívali ke hře, bylo vidět, že zahrádka jim jednou za čas svědčí. Ovšem jen co se objevilo jídlo na stole, taxe z nich stali ukázkoví loudilové :-)) A jen co se setmělo, tak Pepušák začal štěkat kamsi do tmy, nikdo z nás nepochopil, cože se to snaží zastrašit :-)))

Teplické skály

9.5. - Z Adršpachu přes Vlčí rokli do Teplic nad Metují

Rozhodli jsme se, že se do Adršpachu dopravíme vláčkem motoráčkem, na zastávce sme málem vystáli důlek, protože vlak měl trošku zpoždo :-))) Nakonec sme se dočkali jednoho vagónu a docela se divim, že sme se tam všichni vešli, protože krom nás na nástupišti byla partička asi tří rodin v počtu 18 lidí, a to vlak stavěl jestě cestou jednou :-))) ... Do cílové stanice sme dorazili za osm minutek a mohli sme do skal. Honzík předtím vtipkoval, že místo okruhu si vyjdem na Křížovou horu, ale bejt v Adršpachu a neokouknout rozmanité skalní útvary a vychnutnat si pohled na úžasně čisťounké jezirko, by byla škoda. I když chvílema sem ten nápad proklínala, obzvlšť když v těch nejužších místech se jakýsi průvodce nějaké skupinky turistů rozhodl povídat o tom, cože to vlastně vidí :-))) ... takže sem si místy připadala, jako když stojíme frontu na banány ... a že já "ráda" někde čekááááám, ale poté co jsme se z okruhu vymotali, tak nás čekala cesta po žluté Vlčí roklí. To bylo žebříků nahoru a zas dolů, ale bylo to supeeer. Více ve fotu ;-) ...Večer sme si zas zopákli grilování, kluci zas blbli na záhrádce a trošku si i všichni potrénovali slalomek.

Z Adršpachu přes Vlčí rokli do Teplic nad Metují

10.5. - Mini vejletík na Ostaš

Po předání klíčů od apartmánu jsme se rozloučili s panem majitelem a popojeli jsme si autem do osady zvané Ostaš, odkud sme se vydali na okružní trasu vedoucí přes organizované bludiště, což byla taková třešnička na pomyslném dortíku. A pak už nám nezbejvalo nic jiného než naskočit do auta a rozjet se směr domov.

Víkendík byl super, ubytování v penzionku nemělo chybu, prostě naprostá spokojenost ;-)

Ostaš